Havířova růže
1.
Do práce mladý horník kráčí,
po boku dívku, jenž má rád,
[:ona ho k šachtě doprovází,
růžičku mu dává za kabát.:]
2.
Vem si tu růži, ta je z lásky,
bude tě chránit pod zemí,
[:miláčka svého vroucně líbá,
tiše pláče, prosí: vráť se mi.:]
3.
Však osud nepřál jejich lásce,
sen tichý navždy se stratil,
[:a mladý horník ke své milé,
se už nikdy více nevrátil.:]
4.
Když vynášeli tělo mladé,
na nebi zhasla hvězdička
[:a v jeho ruce uvadala,
jeho milé bílá ružička.:]
5.
Černá zem náruč rozevírá,
na rakev květy padají,
[:a všichni jeho kamarádi,
horníckou píseň zpívají.:]
6.
Sbohem buď, drahý kamaráde,
co osud vzal to nevrací,
[:my vzpomínku si zachováme,
že si dal svůj život za práci.:]
